-D.

Stories

Zastávka Nekonečno - part 1

9. června 2011 v 16:23 | ♥

chabý pokus o povídku, 1 část.
http://data.whicdn.com/images/10614513/tumblr_ll7ncgEC8x1qb0glco1_500_large.jpg?1307602200

Zkuste si sednout na koleje, zavřít na delší dobu oči a přemýšlet. Nic nevymyslíte. Pořád budete soustředit svůj sluch na to, jestli náhodou nejede vlak. Je to k ničemu, když prakticky nikde nemůžete pořádně přemýšlet. To prostě musíte sednou na vlak,autobus nebo jednoduše na kolo, a jet někam, kam lidská noha vkročí jen málokdy. Tam si lehnout do trávy a pustit se do přemýšlení, nebo jen tak relaxovat. Jako teď já. Ležím kdesy na rozkvetlé louce a koukám do nebe. Všechno jsem hodila za hlavu - školu, kamarádky, kluky i rodinu. Nemyslím na to, jestli mě zítra čeká zkoušení, nebo jestli sem si uklidila pokoj. Jediné, na co myslím, je alergiie kterou mi způsobují ty páchnoucí kytky. Vytáhnu Zyrtec a zapiju ho neperlivou minerálkou. Moje tričko s nápisem "I love London" je už hnědé od hlíny a zelené od trávy. Dá se říct, že za pět minut se změnilo z bílého trička na barevné. Myslím, že s tímhle si neporadí ani Ariel. Sáhnu do kapsy pro MilkyWay a posadím se. Začnu rozbalovat tyčinku, když v tom na mě dolehne stín. Otočím se, a klepu se strachy, aby za mnou nestál nějaký pedofil, nebo někdo podobný. Oddechnu si, když spatřím hnědovlasého kluka, kterého jsem nikdy předtím neviděla. Je vysoký asi metr sedmdesát pět. Ještě si ho chvíli prohlížím, ale když nic neříká, pomalu se zvednu, a vydám se směrem k lesu, odkud jsem přišla. Asi po dvouch krocích slyším, jak promluvil.
"Co tady děláš?" zeptá se docela příjemným hlasem.
Za pochodu odpovídám "Relaxovala jsem, ale vyrušil jsi mě."
Zasměje se. "Něco jsi si tady zapoměla.."
Otočím se, a koukám, že drží v ruce můj přívěšek s písmeny D+K. Umřela bych, kdybych ho tady nechala. Jediná vzpomínka na Dominika. Vzpomínka na náš poslední společný den. Ten den, před nehodou.Otočím se, abych si přívěšek vzala.
"Dík." vezmu mu přívěšek z ruky, a strčím si ho do kapsy. Už na něj víc nemluvím.A on už se znovu taky neozve.Zamířím zase k lesu, ale tentokrát běžím. Nechci tu být s cizím klukem. Zastavím až na kraji lesa, kde se ohlédnu, ale ten kluk už tam nestojí. Jako kdyby se do země propadl.
 
 

Reklama